Jód

Jod je minerál, který náš organismus potřebuje zejména k syntéze hormonů štítné žlázy. Tyto hormony urychlují spalování živin, které nám dodávají energii a jsou nezbytné pro zdraví vývoj nervového systému u dětí.

Nedostatek jódu v těle

Nedostatek anebo naopak velký nadbytek jódu může vést k poruchám štítné žlázy (hypotyreóza). Hlavním projevem je zpomalení metabolismu, což vede ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi a k nabrání na tělesné váze. Mezi další projevy patří ztráty energie, suchá nebo nažloutlá kůže a brnění (mravenčení) v končetinách.
V pozdější fázi může dojít až na poruchy nervové soustavy jako je zapomínání, deprese, či celkové změny osobnosti. Nedostatek jódu způsobuje také chudokrevnost a u žen může znamenat poruchy menstručního cyklu v podobě jeho prodloužení a zintenzivnění.
Zvětšení štítné žlázy, které jde v mnoha případech snadno pozorovat lidským okem v krční oblasti takto postižených lidí, může být také způsobeno nedostatkem tohoto minerálu.
Hypotyreóza může mít za následek i zvýšenou funkci štítné žlázy, kdy se metabolismus naopak zrychluje, což vede k úbytku na tělesné hmotnosti. V tomto případě se jedná o velký nadbytek jódu v těle a jeho dalšími symptomy jsou návaly horka, zrychlený tep, neschopnost soustředit se, únava a nervozita.
Hypotyreóza zvyšuje u člověka kromě cholesterolu i hladinu homocysteinu, jehož důležitost je popsána v našem článku o vitamínu B12 zde. Náprava této poruchy vede k poklesu hladin cholesterolu a homocysteinu v krvi až o 30%.

Pozor! Nedostatek jódu u těchotných matek může způsobit trvalé poškození nervové soustavy jejich plodu, které u narozených dětí způsobuje duševní zaostalost a závažné poruchy pohybového ústrojí.

Zdroje jódu

Zelenina a ovoce zajišťují dostatek jódu pouze pokud jsou pěstovány v půdě, která jód obsahuje, ale důsledkem intenzivního zemědělství, které vyčerpává z půdy zásoby minerálů, je většina zemědělské půdy na tento minerál chudá. Vegani a veganky by proto měli do jídelníčku zařadit jedlé mořske řasy, jodidovanou sůl, nebo jód ve formě doplňků stravy. Většina multivitaminů jód obsahuje a v ČR navíc platí, že všechna sůl musí být o jód obohacena. Jód se také nachází ve většině minerálních vod.

Příjem jódu je také ovlivňován příjmem dalšího minerálu, zinku. Pakliže máme nízký příjem zinku, tento nám ztěžuje/snižuje i příjem jódu. Navíc některé obyčejně zdravé potraviny obsahují látky, které také narušují příjem jódu či syntézu hormonů štítné žlázy. Nicméně tyto potraviny mohou znamenat problém jen tehdy, je-li příjem jódu skutečně velmi nízký. Patří mezi ně hlávkového zelí, růžičková kapusta, brokolice, či květák, všechny zejména v syrové podobě. Sojové boby, syrová lněná semínka, sladké brambory, fazol měsíční, kukuřice, proso a jáhly také zvyšují potřebu jódu v těle.

Doporučenná množství

U tohoto minerálu znovu platí, že jeho jak nízký či naopak vysoký příjem tělu znatelně škodí. Jako zdraví prospěšná norma se uvádí denně konzumovat 100 až 300 mikrogramů jódu u dospělého člověka. Vyšší příjem okolo 500 mikrogramů pravděpodobně není přímo zdraví škodliví, ale nedoporučuje se. Naopak nízký příjem pod 100 mikrogramů jódu denně již je povětšinou spojován se zdravotními problémy a to nejčastěji se sníženou funkcí štítné žlázy.
Většina veganů a veganek má příjem jódu spíše nízký, ale jsou zde naopak i takové skupiny lidí, které mají tohoto minerálu nadbytek a to zejména díky časté konzumaci mořských řas. Užíváte-li potravinové doplňky stravy, ujistěte se, že jedna tableta denně neobsahuje více než 150 mikrogramů jódu, abyste se konzumací těchto doplňků v kombinaci s další stravou nedostaly s příjmem jódu nebezpečně vysoko. Některé mořské řasy (například kombu) obsahují skutečně velmi vysoké množství jódu, kdy při jejich konzumaci není obtížné dostat se přes hranici 1000 mikrogramů denně. Pouhých cca 15 gramů (!!!) sušené mořské řasy kombu představuje dostatečný zdroj jódu pro jednoho člověka na celý rok. Jiné řasy jako třeba nori, sice obsahují jódu podstatně méně, ale stále dost na dodání tělu jeho potřebného množství, když denně sníme několik „listů“.

Zdroje:

Walsh, S.: Plant Based Nutrition And Health. Vegan Society Ltd. 2003

Davis B., Melina V.: Becoming Vegan: The Complete Guide to Adopting a Healthy Plant-based Diet. Book Publishing Company 2000.

www.vegansociety.com

www.veganhealth.org