• O nás
• Veganství
• Životní styl
• Logo
• Videa
• FAQ
• Podpora
• Odkazy
• Kontakt

• Veganství
• Veganství a etika
• Veganství a životní prostředí
• Veganství a zdraví

Veganství a životní prostředí

Zemědělství je obecně jedním ze sektorů, jehož činností jsou závažně ovlivňovány všechny složky životního prostředí. Chovy zvířat a činnosti s nimi spojené přispívají výraznou měrou ke globálnímu oteplování emisemi několika základních skleníkových plynů, výrazně se podílí také na znečišťování půdy a vody, a mají patrně také největší negativní vliv na snižování biodiverzity.

Podle údajů IPCC /4/ a FAO /3/ přispívá zemědělství – a tedy i chovy zvířat a činnosti s nimi spojené k emisím skleníkových plynů z více než 13% a to je více, než jaký je podíl celosvětové dopravy. Nejčastěji zmiňovaným plynem podílejícím se na globálním oteplování je oxid uhličitý, jehož množství emitovaná vlivem lidské činnosti jsou v současné době obrovská a stále narůstají/5/. Chovy zvířat přispívají k jeho emisím téměř 3 biliony tun ročně zejména změnami a využitím půdy pro potřeby zvířat. Nezanedbatelné jsou také desítky milionů tun oxidu uhličitého vznikající při spalování fosilních paliv pro provoz farem, při výrobě hnojiv nebo během následných činností jako zpracování živočišných produktů a jejich doprava. Dalším plynem přispívajícím velkou měrou ke globálnímu oteplování je metan. Ten je uvolňován hlavně fermentací, ke které dochází v zažívacím traktu chovaných přežvýkavců, z jejich výkalů a hnoje. Tyto činnosti jsou spolu s dalšími, méně výraznými zdroji, zodpovědné za uvolňování téměř 40% všech antropogenních emisí metanu /2/. Skupinou skleníkových plynů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým vlastnostem považovány z hlediska globálního oteplování za nejvíce nebezpečné, jsou oxidy dusíku. Jejich objem v atmosféře není velký, nicméně jejich potenciál zadržovat teplo je nejvyšší a v atmosféře navíc zůstávají nejdéle. Oxidy dusíku jsou z celých 65 % produkovány celosvětově právě systémy chovů zvířat v zemědělství a činnostmi, které s tímto sektorem souvisí – nejčastěji se tak ale děje uvolňováním z hnoje /2/.

K těmto výše zmiňovaným vlivům je však třeba vzít v úvahu i další – nepřímé vlivy. Podle zprávy FAO /3/ je např. odlesňování pro potřeby zemědělství zodpovědné za dalších více než 17 % emisí skleníkových plynů a tyto dopady není zatím možné kvůli velké komplexitě jevu uspokojivě zhodnotit. Chovy zvířat jsou v neposlední řadě také zdrojem 64% všech celosvětových emisí amoniaku, vznikajícího lidskou činností. Ten má spojitost s kyselými dešti a způsobuje tak znečištění dalších složek životního prostředí, které jsou zároveň znečišťovány i běžnou činností farem.

Pro běžnou činnost farem jsou také spotřebovávána velká množství energie i zdrojů, zejména vody. Ta je spotřebována převážně pro požadavky zvířat, jejichž denní spotřeba se pohybuje od cca 2 dcl pro jedno konvenčně chované kuře po více jak 100 litrů u konvenčně chovaného skotu a další množství je třeba připočíst pro denní údržbu – ta je např. u jedné konvenčně chované prasnice až 125 litrů /2/. Většina spotřebované vody se navrací zpět do životního prostředí ve formě výkalů a odpadní vody, ve kterých se nachází značná množství nitrátů a jiných složek z metabolismu zvířat, dále chemických reziduí, těžkých kovů a patogenů. Dalšími, nicméně ne nezanedbatelnými oblastmi pro vysokou spotřebu a následnou kontaminaci vody jsou odvětví, kde dochází ke zpracování získaných živočišných produktů – mléka, masa, vajec, kůží, kožešin.

Chovy zvířat také přímo i nepřímo přispívají ke snižování biologické rozmanitosti a to nejen záborem obrovských ploch půdy, ale i dalšími vlivy.

V současnosti je otázka vztahu chovů zvířat a jejich podílu na globálním oteplování či znečišťování životního prostředí stále více diskutována. Objevují se mnohá doporučení, jak tyto negativní vlivy snižovat - jedním z nich je mimo jiné i odklon od chovu skotu. Vzhledem k tomu, že lidská výživa může jako zdroj proteinů využívat výhradně rostlinné zdroje /1/, je jedním ze způsobů také preference rostlinných zdrojů živin - samozřejmě ve vyvážené a dobře navržené podobě, podpořené vědeckými studiemi na toto téma (více v sekci Zdraví).

Z environmentálního hlediska je získání takových zdrojů potravy zatíženo menším negativním vlivem na životní prostředí – už jen u člověka stravujícího se pouze bez masa produkty z ekologického zemědělství byla v jedné studii propočtena o 64% menší hodnota emisí oxidu uhličitého na kg /6/. Zajímavými jsou také srovnání emisí oxidu uhličitého pro různé druhy živočišných produktů. Ukazuje se, že produkce mléčných výrobků zatěžuje životní prostředí dokonce více, než produkce masa a masných výrobků: 441 kg při přepočtu na ekvivalentní CO2 oproti 213 kg u masa /7/.

Zdá se, že do budoucna bude tedy nutné hledat nové strategie k řešení závažných problémů spojených s negativním vlivem chovů zvířat a souvisejících jejich činností a to jak na úrovni zlepšování stávající praxe, tak i novými přístupy. Snižování objemu živočišných zdrojů v lidské potravě však bude patrně jedním z nich.

Pro více informací o půdě, vodě a ovzduší ve vztahu k veganství pokračujte do sekce Ekologie.

Zdroje:

1/ ADA: Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets. Journal of the American Dietetic Association, 2009;109: 1266-1282.

2/ FAO: Livestock’s long shadow: Environmental issues and options. Livestock, Environment and Development (LEAD) Initiative. Rome, 2006.

3/ FAO: Climate change and food security: A framework document. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Rome, 2008.

4/ IPCC: Climate Change 2007 - mitigation of climate change. Contribution of Working Group III to the Fourth Assessment Report of IPCC. Cambridge. UK. Cambridge University Press, 2007a.

5/ IPCC: Climate Change 2007. Synthesis Report. Summary for Policymakers. Geneva, 2007b.

6/ Koerber K., Kretschmer J: Ernährung und Klima - Nachhaltiger Konsum ist ein Beitrag zum Klimaschutz, in: Der kritische Agrarbericht 2009, Kassel, 280-285, 2009.

7/ Öko-Institut Freiburg/BMBF-Forschungsprojekt „Ernährungswende“, Diskussionspapier Nr. 7: Umweltauswirkungen von Ernährung – Stoffstromanalysen und Szenarien. www.ernaehrungswende.de/fr_ver.html (2005)