FAQ
Co je veganství?
Veganství je životní styl, který charakterizuje snaha o respektování života a potřeb zvířat, zlepšení životního prostředí a zájem o zdravý životní styl. Tyto důvody se většinou prolínají, i když prvotním impulzem může být pro jednotlivce kterýkoli z nich.
Obecně platí, že přechod k veganskému životnímu stylu znamená snahu minimalizovat osobní podíl na problémech, které s sebou konzumace a využívání zvířat nese. Tyto problémy lze zjednodušeně rozdělit na etické – týkající se života a potřeb zvířat, environmentální – zahrnující poškozování životního prostředí vlivem chovu zvířat a zdravotní – vyplývající ze stále častěji prokazované prospěšnosti rostlinné stravy.
V rámci veganství tedy nejsou konzumována zvířata, ani produkty z nich pocházející – a to ani v případě, že jsou získány ze zvířat živých – tím se liší veganství od vegetariánství. Charakteristická je také snaha nepodporovat využívání zvířat pro testy a pokusy, ani pro žádné formy zábavy či zisku.
Preferovány jsou potraviny, produkty a potřeby denní spotřeby pocházející z čistě rostlinných, příp. syntetických zdrojů, jejichž nabídka se v posledních letech rychle rozšiřuje. V poslední době se také rychle zvyšuje informovanost a obecné povědomí v této oblasti.
Proč veganství?
Důvodů k veganství existuje mnoho a v osobním pohledu každého jednotlivce jsou zastoupeny v různé míře všechny. Většinu z nich lze však shrnout do jedné ze tří základních skupin: etické, environmentální a zdravotní.
Etologické studie (etologie = věda o chování zvířat) z posledních let dokládají stále častěji velkou kognitivní a emoční kapacitu všech zvířat chovaných v zemědělství a to, jak tato zvířata strádají vlivem neuspokojení přirozených potřeb a nemožnosti projevit přirozené chování. I přes zavádění některých druhů managementu chovu, které mají tyto problémy zlepšovat, je situace stále nevyhovující. Uspokojeny nejsou často ani takové základní potřeby, jako je potřeba prostoru nebo pohybu a samostatným problémem je i opakovaně dokládané špatné chování mnoha pracovníků chovů a jatek. To vše se ovšem týká i chovů, kdy jsou zvířata chována „pouze“ pro produkty, které z nich člověk získává – tedy nejčastěji pro mléko a vejce, ale i pro kůže nebo kožešiny. Tato zvířata v některých případech prožijí dokonce díky drastickým způsobům chovů ještě horší život, než zvířata stejného druhu chovaná „jen“ pro maso – příkladem jsou dojnice, u kterých dochází k mnohem větším restrikcím přirozeného chování, než u skotu standardně chovaného pro maso (více zde).
V této oblasti existuje mezi lidmi překvapivě malá informovanost. Ne každý například ví, že kráva mléko jen tak „nedává“, ale stejně jako ostatním savcům - včetně člověka – se vytváří v těle samice vlivem hormonálních změn jen po určitou dobu po porodu, a to pouze pro vlastní potomky. Ti jsou však v případě zvířat využívaných pro tento účel prakticky ihned po porodu odebráni a dále “zužitkováni” a mléko je dojeno pro potřebu lidí - i když např. u krav je velmi dobře známo, jak matky svá mláďata před odebráním brání a jak silné jsou jejich přirozené potřeby související s mateřským chováním. Také získávání vajec ale i třeba kůží či kožešin je spojeno s utrpením chovaných zvířat. Více informací spolu s odkazy na jednotlivé studie ke všem zmíněným tématům najdete v naší sekci Etika.
Hledisko environmentální je v poslední době často diskutované. V souvislosti se znečištěním všech složek životního prostředí a jeho důsledky jako je např. globální oteplování, se ukazuje, že chovy zvířat v intenzivním zemědělství jsou v mnoha ohledech jedním ze základních znečišťovatelů životního prostředí. Podle zprávy FAO (2006) produkují chovy hospodářských zvířat dokonce více skleníkových plynů, než např. doprava. Emise těchto plynů vznikají jednak při změnách ve využití půdy pro účely zemědělství (oxid uhličitý), tak i uvolňováním z hnoje (zejména oxidy dusíku) a uvolňováním z trávícího taktu zvířat (metan). Intenzivní chovy zvířat dále přispívají velkou měrou ke vzniku kyselých dešťů (emise čpavku) a k poškozování a znečišťování půdy a podzemních i povrchových zdrojů vod. Mezi další negativní vlivy patří nehospodárné využívání orné půdy pouze pro získání krmiva pro zvířata a nepřímé, nicméně ne nezanedbatelné vlivy na problémy jako je nadměrné kácení lesů pro využití pro pastviny a pěstování krmiv nebo na ztrátu biodiverzity.
Hledisko zdravotní je zastoupeno v současné době patrným odklonem od převážně živočišné stravy.
Prospěšnost dobře vyvážené stravy založené na rostlinných zdrojích potvrdil tým odborníků z Americké dietetické asociace už v roce 2003, a to pro všechny věkové kategorie a dokonce pro těhotné a kojící ženy. Veganství je vhodné také pro sportovce, včetně těch vrcholových – za všechny jmenujme např. Carl Lewise, který sám prohlásil, že nejlepší výkony podal po přechodu na veganství. Více ke zmíněnému tématu pro vás v současné době připravujeme v sekci Zdraví.
Nestačí vegetariánství nebo konzumace živočišných výrobků pocházejících ze systémů ekologického zemědělství?
Vegetariánství je určitě skvělým začátkem k formování aktivního osobního postoje k etickým, environmentálním a zdravotním problémům, které konzumace masa a živočišných výrobků přináší: Konzumací masa je podporován chov zvířat v nevyhovujících podmínkách, které neumožňují uspokojování přirozených potřeb a zvířata jsou zabíjena, i když jejich maso člověk ke svému přežití nepotřebuje. Ukazuje se stále více i to, že konzumace masa člověku zdravotně neprospívá a zjištění z poslední doby ukazují, že intenzivní chovy zvířat jsou jednou z největších příčin znečištění životního prostředí (viz zprávy FAO a SCOPE). Tato fakta jsou dnes vcelku známá a na globální úrovni se začínají hledat cesty k jejich řešení.
To vše se ale vztahuje i dalším produktům pocházejícím ze zvířat – jako jsou např. vejce, mléko, ale i kůže nebo kožešiny: I pro získání těchto produktů jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách a systémy chovů je v některých případech dokonce omezují více, než zvířata chovaná pro maso (např. skot). Také tyto chovy znečišťují v mnoha ohledech životní prostředí. A i pro tyto živočišné produkty platí, že jejich konzumace lidskému zdraví v mnoha případech neprospívá – ať už díky chemickým příměsím, které se v nich objevují, tak i pro jejich přirozené složení. (více také v odpovědi na předcházející otázku nebo podrobněji s odkazy na studie a další literaturu v sekcích Etika, Ekologie, Zdraví)
Obsah negativně působících chemických látek obsažených v živočišných výrobcích je výrazně menší nebo dokonce žádný v produktech pocházejících z ekologického zemědělství. Chov zvířat podle přísněji nastavených zásad ekologického zemědělství s sebou nese také minimalizaci a v některých případech i úplné odstranění negativního vlivu na životní prostředí. Co je však stále problémem i v těchto chovech je negativní vliv na samotná zvířata. Je pravdou, že ekologické chovy jsou v mnoha směrech pro zvířata ohleduplnější a zvířata v nich žijí „lepší“ život. Není však pravdou to, co je někdy spotřebitelům mylně výrobci a prodejci sdělováno – že výrobky pochází ze „šťastných zvířat“. I v chovech ekologického zemědělství jsou často praktikovány vysoce bolestivé praktiky jako kastrace, odstraňování rohů nebo zkracování zobáků. A ani v těchto chovech není možné dosáhnout stavu, kdy by zvířata mohla uspokojovat všechny přirozené potřeby - ani nejlépe navržené chovy nemohou uspokojit potřeby zvířat na všech úrovních, protože se vždy bude jednat o kompromis mezi etologickými potřebami zvířat a ekonomickými zájmy chovatelů.
Člověk ke svému životu maso zvířat nevyhnutelně nepotřebuje, navíc se ukazuje, že mu naopak ve velké míře škodí. Podobné se ukazuje i v případě dalších živočišných produktů – jak bylo uvedeno již v předchozí odpovědi - dobře vyvážená rostlinná strava se zastoupením všech nezbytných složek je vhodnou alternativou a je doporučována několik let i odborníky na výživu (více např. stanovisko Americké dietetické asociace z roku 2003).
Neumím si představit, jak je možné žít vegansky…aneb Co vlastně vegané jedí?
V současné době existuje již vcelku pestrá nabídka produktů a pokrmů i u nás. Málokdo z lidí, kteří se o veganství dříve nezajímali, si asi umí představit, že i vegané i veganky si mohou pochutnat na většině jídel a potravin jako lidé konzumující maso a živočišné výrobky – a to v čistě veganské úpravě.
Častým omylem je domněnka, že vegansky stravující se lidé jedí pouze ovoce a zeleninu. Tento styl stravování se nazývá frutariánství, není to však veganství jako takové.
Rostlinný původ mají – mimo ovoce a zeleninu – i všechny luštěniny a obilniny, ořechy a semena. Z těchto produktů je pak pomocí různých dalších ingrediencí a postupů vyráběna dnes již bohatá nabídka veganských alternativ k téměř všem známým potravinám produktům: mléku, sýrům i masu ve všech podobách. Nutričně jsou tyto zdroje nejen srovnatelné, ale v mnoha ohledech „klasické“ živočišné zdroje i předčí. Neobsahují navíc mnoho škodlivých látek pocházejících z živočišných zdrojů. Chuťově jsou tyto produkty v některých případech mírně odlišné, v jiných naopak velmi identické s „klasickými“ živočišnými potravinami.
I vegani a veganky si tak mohou pochutnat nejen na různých druzích „mas“, mnoha druzích salámů, sýrů nebo jogurtů, ale i na takových speciálních produktech jako jsou „smetanové“ zmrzliny a šlehačky. A dokonce i taková kuchyně jako je ta „klasicky česká“ se dá připravit bez problémů vegansky – pro inspiraci doporučujeme nahlédnutí do České veganské kuchařky nebo do receptů na dalších webech.
A jak je to s „éčky“?
„Éčka“ - nebo-li potravinová aditiva, mohou být v mnoha případech živočišného původu. Jejich seznam najdete na našich stránkách v odkazu Éčka v sekci Jak vegansky a více informaci v sekci Zdraví.
Výrobci jsou povinni poskytovat informace o složení výrobku na obalu a pokud víte, která éčka jsou nebo mohou být živočišného původu, můžete poměrně spolehlivě takové výrobky ze svého jídelníčku vyloučit.
Éčka chemického původu jsou také testována na zvířatech. A ať už se jedná o aditiva živočišného nebo jiného původu, ukazuje se, že mnoho z nich působí negativně na lidský organismus. Důvodů k tomu, proč se „éčkům“ vyhýbat je tedy více.
A co spotřební výrobky – je možné žít opravdu 100 % vegansky?
Odpověď na tuto otázku začneme ne příliš pozitivně: opravdu striktní veganství je u běžného člověka naší doby možné jen velmi těžko. V oblasti stravování je tento problém řešitelný vcelku dobře, složitější je situace právě u výrobků nebo služeb, které dnešní dobu charakterizují.
Veganské alternativy totiž v této oblasti spočívají nejen v tom, že neobsahují žádné živočišné složky, ale také že při jejich výrobě nebo vývoji nebyla využívána žádná zvířata. Většina výrobků, které kolem sebe vidíme, ale obsahuje chemické složky, které prošly testováním na zvířatech a mnoho výrobků je také založeno na výzkumu na zvířatech. Validita těchto výsledků je často právem zpochybňována. A to nejen proto, že lidský organismus je v mnoha ohledech odlišný od organismu ostatních zvířat a výsledky jsou na člověka z toho důvodu obtížně aplikovatelné, ale i proto, že tato oblast je podporována mnoha subjekty kvůli ziskům, které s ní souvisí.
Veganské alternativy dnes nicméně existují ke všem výrobkům osobní kosmetiky, k většině výrobků kosmetiky domácí a i k některým dalším výrobkům. V ostatních oblastech je tato problematika řešena velmi pomalu, i když alternativ k testům a pokusům na zvířatech v poslední době přibývá. Více informací můžete vyhledat v naší sekci Etika nebo na specializovaných webech, v češtině např. www.netestovanonazviratech.cz nebo www.pokusynazviratech.cz .
Pro tuto oblast tedy platí, že žít v našich podmínkách opravdu „100%“ vegansky je v současné době téměř nemožné. Důležitá tak je o to více snaha minimalizovat svůj osobní podíl na výše uváděných problémech související s etikou, ekologií a zdravím - kdekoliv je to možné.
Druhou oblastí spotřebních výrobků jsou věci osobní spotřeby, jako je oblečení, obuv apod. Ty jsou v mnoha případech vyrobeny z kůží nebo kožešin zvířat. Častým omylem je argument, že kůže a kožešiny jsou „pouze“ vedlejší produkty zvířat chovaných pro maso, mléko apod. Tak je tomu pouze v některých případech, existuje mnoho chovů specializovaných pouze na získávání kožešin nebo kůží. Pro všechna zvířata platí nicméně dříve zmíněné problémy, které jim chovy způsobují a je pravdou, že i specializované chovy velkou měrou poškozují svou činností životní prostředí (viz odpovědi na předchozí otázky a dále sekce Etika a Ekologie).
V oblasti spotřebních výrobků je však situace příznivější – v současné době lze u nás zakoupit velké množství výrobků bez použití zvířecí kůže nebo kožešin. Tyto alternativy má v nabídce mnoho výrobců a dohledání takových informací je poměrně jednoduché – výrobci by měli informovat o použitém materiálu přímo na štítcích nebo baleních výrobků. A už i u nás lze nalézt u některých obchodníků (např. Marks and Spencer) logo tzv. Obchodu bez kožešin (více v sekci Kožešinová zvířata).
Orientaci v nabídce umožňují také systémy certifikací – tedy speciální loga, která se nacházejí na jednotlivých výrobcích a informují spotřebitele o jeho základních charakteristikách. Mimo jiné i o tom, zda byl výrobek testován či netestován na zvířatech nebo zda obsahuje živočišné či pouze rostlinné složky. Jedná se o certifikáty Vegan, Vegetarián, HCS, HHPS, FFR a některé další certifikáty, které poskytují informace o využití zvířat částečně. Základní informace a podrobný popis jednotlivých log najdete na webu www.etickespotrebitelstvi.cz nebo v sekci Jak vegansky.
Pro pražské obyvatele a návštěvníky Prahy je už druhým rokem také vydáván Průvodce etickým spotřebitelstvím, který nabízí praktické seznamy prodejen, restaurací a e- shopů, kde je možné výrobky s takovými certifikáty zakoupit. Aktuální verzi můžete najít na výše uvedeném webu věnovanému etickému spotřebitelství.
Ačkoliv odpověď na tuto otázku začínala ne příliš povzbudivým konstatováním, že opravdu 100 % vegansky lze žít kvůli velké šíři této problematiky jen velmi těžko, zakončit ji přesto lze pozitivně: Z historie je známo mnoho případů, kdy změna osobních postojů a spotřebního chování spotřebitelů pomohly formovat pozdější vývoj v určité oblasti. Když se například před několika desítkami let začalo více upozorňovat na zbytečnost utrpení zvířat použitých pro testy chemických složek použitých v osobní kosmetice, nikoho by asi ani nenapadlo, že si za nějakou dobu bude moci zakoupit výrobek vyrobený nejen zcela bez nutnosti zvířata pro tyto testy využívat, ale dokonce zbavený i většiny chemických složek. A už vůbec ne, že tato situace dojde až k celoplošnému zákazu testování kosmetiky a ingrediencí na zvířatech pro celou EU, který vešel v roce 2009 v platnost (i když s výjimkami až do roku 2013).
Podobná situace se ukazuje i v oblasti environmentální a zdravotní. K tomu všemu velkou, ne-li zásadní měrou, přispěly právě změny osobních postojů jednotlivců, kteří se zamýšleli nad negativními dopady svého životního stylu, změnili svůj osobní přístup; a samozřejmě i těch, kteří se za tuto problematiku aktivně zasazovali.
Takže pozitivní zpráva na konec: i když v současné době není možné se vyhnout všem uváděným negativním důsledkům a žít 100 % vegansky, pro budoucnost má určitě smysl každá, byť malá změna, kterou v této oblasti uděláte. A může se jednat i o malé rozhodnutí vás, coby spotřebitelů o tom, jaký výrobek svými penězi podpoříte.
Neumím si představit, že začnu žít vegansky ze dne na den…
Ano, veganský životní styl se v mnoha ohledech liší od životního stylu, který zvířecí práva nezohledňuje. Ale rozhodně to není styl, který by člověka nějak výrazně omezoval – jde jen o to se o problematiku více zajímat a v začátku změnit některé své návyky. A rozhodně tak nemusíte udělat ze dne na den 
Většina lidí si neumí představit, že se najednou „vzdá“ všeho, na co je zvyklá a co má ráda. To je naprosto přirozené i přes to, že člověk může na druhou stranu chtít zaujmout nějaký osobní postoj k problémům, které s sebou konzumace masa a živočišných produktů nese. Zkušeností ale je, že postupný přechod přináší na věci nový pohled a vše se dále vyvíjí. Základem je přemýšlet, na vše si udělat vlastní názor a ke svým rozhodnutím - ať už jsou jakákoli – mít dostatek dobrých informací. A platí také to, že i malá změna stojí za to – pokud začnete žít „vegansky“ byť jen v jednom ohledu – např. nákupem na zvířatech netestované kosmetiky, můžete pomoci měnit stav věcí v této oblasti.
Toho, co člověk přechodem – ať už na vegetariánský nebo na veganský životní styl – získá, je mnoho, na tom se vegetariáni a vegetariánky shodují s vegany a vegankami.
Kvalita života je většinou popisována jako výrazně lepší – a to v mnoha ohledech. Pokud člověk konzumuje pestrou stravu založenou na rostlinných zdrojích, která obsahuje všechny důležité složky, cítí většinou více energie a celkově se cítí lépe a zdravěji.
Pro mnoho lidí je ale ještě důležitější pocit, že se podílí výrazně méně na problémech spojených s etikou a ekologií – a to jen díky změně či úpravě svého životního stylu, která v konečném důsledku vyžaduje jen trochu aktivity a chuti se učit nové a překonávat staré.
