Alternativy

V současnosti existuje již celá řada alternativních metod a podle naší i evropské legislativy by měly být využívány, pokud jsou dostupné. V praxi však platí, že narozdíl od testů s použitím zvířat, musí být alternativní metody schváleny Evropským centrem pro validizaci alternativních metod a to činí proces zdlouhavým a jejich zavádění proto trvá někdy i několik let.

Mezi známé alternativní metody patří nicméně následující:

Počítačové systémy

Počítače mohou být využívány při testování léků nebo studiu onemocnění - to vše díky příslušnému naprogramování založeném na již dostupných informacích o způsobu, jakým lidské tělo reaguje na různé látky, o molekulárních strukturách látek, o biochemických reakcích a způsobu metabolismu. Dále jsou k těmto účelům využívány i nové informace - například údaje o nových lécích získané ze studií prováděných na buňkách mohou být analyzovány tak, aby předpovídaly chování léku v lidském organismu.

Systémy testování, kdy lze na základě struktury látky předpovědět její účinky na organismus, jsou známé také pod názvem QSAR (Quantitative Structure-Activity Relationship)

Buněčné kultury

Téměř všechny typy lidských buněk mohou být pěstovány v kulturách. Buněčné systémy hrají klíčovou roli ve výzkumu rakoviny, sepsí, ledvinových onemocnění nebo např. AIDS a jsou běžně používány při testování chemikálií, produkci vakcín, vyvíjení léků a diagnostikování onemocnění.

Také pro testování kosmetiky a dalších výrobků se čím dál častěji používají trojrozměrné modely lidské kůže vypěstované v laboratořích.

MAPREC

MAPREC (Mutant Analysis by Polymerase chain reaction and Restriction Enzyme Cleavage) je molekulární alternativní metoda, která může být používána k testům vakcíny proti dětské obrně. Ta musí být pravidelně testována, aby se zjistilo, zda její nosný virus nezmutoval do infekční formy. Metoda MAPREC je uznávána Světovou zdravotnickou organizací (WHO) od roku 1999 jako metoda zajišťující spolehlivou výrobu vakcíny proti dětské obrně. Nicméně WHO a zúčastněné laboratoře oddalují oficiální validaci této metody a její schválení jako kompletní náhrady testů na opicích, navzdory tomu, že je již více než 5 let úspěšně používána pro kontrolu kvality vakcín.

Lidské tkáně

Běžné vzorky lidské krve jsou zásadní například pro výzkum metabolických poruch, účinků léků, poškození ledvin a alergických reakcí. Vzorky různých lidských tkání mohou být získány při diagnostických biopsiích (odběrech malého množství tkáně), při operacích (např. odstranění nádoru nebo plastická chirurgie), po porodu (placenta) a posmrtně. Například díky výzkumu mozkové tkáně zemřelých pacientů se podařilo porozumět mrzačícím účinkům roztroušené sklerózy - pokusy na opicích v této oblasti naprosto selhaly.

Studie na dobrovolnících

Moderní zobrazovací technologie jako např. MEG (magnetoencefalografie), fMRI (funkční magnetická rezonance), DTI (zobrazování difuzních tenzorů), CT (počítačová tomografie) a TMS (transkraniální magnetická stimulace) umožňují výzkum nejrůznějších onemocnění na dobrovolnících - od epilepsie, léčby bolestí a Parkinsonovy choroby až po mozkové nádory, migrény a schizofrenii.

Jiný typ studií na lidech - tzv. studie mikrodávek jsou založeny na ultra-citlivých metodách, pomocí kterých se dají měřit účinky extrémně malých - a tudíž bezpečných - dávek testovaných látek na dobrovolníky.

I finální kosmetické výrobky jsou před uvedením na trh testovány na dobrovolnících.

Populační studie

Studium rolí genů, životního stylu, stravy a zaměstnání při vývoji nejrůznějších onemocnění v lidských populacích již pomohlo zachránit mnoho životů - obzvláště před rakovinou a srdečními příhodami. Na rozdíl od uměle vyvolaných nemocí u zvířat, populační studie poskytují vodítka k odhalení skutečných příčin nemocí.

Alternativní metody ve výuce

Další skupinou jsou alternativy k pokusům na zvířatech ve výuce. Mezi ty patří:

Modely a simulátory

Základní modely slouží ke studiu anatomie zvířat i lidí a k usnadnění nácviku zacházení se zvířaty při běžných procedurách. Chirurgické tréninkové pomůcky zahrnují realistické modely kůže, orgánů a končetin a poskytují studentům možnost zvládnout základní dovednosti, např. koordinaci zraku a rukou, používání nástrojů nebo šití. Komplexnější modely zahrnují figuríny pro nácvik odběru krve, intubace nebo katetrizace, dále pak pro nácvik kritické péče od resuscitace až po thorakocentézu. Nejnovější simulátory dále nabízejí možnosti tréninku chirurgických technik, například endoskopie.

Video

Videozáznamy pitev, různých zákroků, případně účinků různých látek na organismus jsou již poměrně dlouho součástí vzdělávacího procesu. Např. videozáznamy odborně prováděných pitev mohou být studentům často užitečnější, než kdyby pitvu prováděli sami. Videozáznamy se dají použít také pro instruktáž studentů před samotným pitváním eticky získaných uhynulých zvířat.

Multimediální počítačové programy

Tyto programy nabízejí nepřeberné množství možností - od pitvy pomocí počítačové myši na obrazovce, přes fyziologické a farmakologické pokusy až po virtuální simulace klinických technik v 3D a s hmatovými simulacemi. Studenti mohou pracovat vlastním tempem, opakovat jednotlivé části cvičení a používat doplňující materiály, dokud si nejsou znalostmi a používanými technikami jistí.

<Pokusy studentů na sobě samých

Pro studenty humánní i veterinární medicíny i pro biology je praktická zkušenost s živým systémem často nutná pro dostatečné porozumění některým fyziologickým mechanismům. Člověk sám je ideálním pokusným modelem a pokusy studentů na sobě samých jsou výbornou alternativní metodou. Pokusy mohou být buď jednoduché jako například provedení určitého cvičení s následným měřením fyziologických a biochemických změn, nebo složitější testy, jako například měření rychlosti přenosu nervového signálu pomocí měřících elektrod napojených na odpovídající počítačový software.

Eticky získaná uhynulá zvířata

Pro studenty zoologie, veterinárního lékařství a příbuzných oborů by studium anatomie nebylo kompletní bez určité zkušenosti se zvířecím tělem a tkáněmi. Eticky získaná uhynulá zvířata představují jednu z alternativ k zabíjení zvířat pro tyto účely. „Eticky získaná” znamená, že zvířata nebyla chována nebo zabita za účelem poskytnutí těla nebo tkáně pro praktikum, ale zemřela přirozenou smrtí, následkem nehody nebo která musela být utracena ze zdravotních důvodů. Dobrými zdroji pro tyto účely mohou být veterinární kliniky nebo soukromí chovatelé.

Klinická praxe

Od anatomie a fyziologie až po patologii a chirurgii, vzdělávání zahrnující skutečné pacienty je nanejvýš vhodnou formou výuky. Když mají studenti potřebné znalosti, mohou nejprve přihlížet a postupně se pak zařazovat do klinické praxe. Budoucí veterináři mají šanci získat cenné zkušenosti například při provádění kastrací. Nejde ale jen o operaci samotnou, studenti se učí i pooperační péčí.

Pokusy in vitro

Pokusy in vitro - tedy „ve skle” jsou pokusy prováděné většinou na buněčných, případně tkáňových, kulturách pěstovaných v laboratořích. Pokusy in vitro nabízejí dobrou zkušenost a lidská, zvířecí nebo rostlinná tkáň potřebná pro tyto účely může být získána eticky. Pro některá praktická cvičení, jako je například měření buněčné respirace nebo elektronového transportu, mohou být mitochondrie získány z kvasinek, brambor nebo řepy místo dříve používaných krysích jater.

Terénní a pozorovací studie

Pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí má mnohem větší výpovědní hodnotu než např. etologické laboratorní pokusy, neboť studenti kromě osvojení potřebných znalostí získají povědomí o biologii daného druhu - sociální struktuře, potravních nárocích, prostředí apod.

Za zpracování přehledu děkujeme kolegům z www.PokusyNaZviratech.cz

Poslední příspěvky

Zajímavé odkazy

Archivy

Rubriky

Novinky (51)