Voda

Pro běžnou činnost farem jsou také spotřebovávána velká množství energie i zdrojů, zejména vody. Odhaduje se, že zemědělství využívá 70% celkového množství pitné vody přístupné ke zpracování. Ta je vedle provozních činností spotřebována z velké části také na závlahu pro pěstování plodin - rostlinnou produkci, jejíž velká množství jsou však každý den využita pouze pro potřeby zvířat. Jak velký je tento podíl v konkrétních podmínkách nejlépe ilustrují příklady ze zemí, kde je vody obecně nedostatek: např. v Botswaně je to celých 23% veškeré spotřebované vody vůbec /3/.

Denní spotřeba vody se pohybuje od cca 2 dcl pro jedno konvenčně chované kuře po více jak 100 litrů u konvenčně chovaného skotu. Další množství je třeba připočíst pro denní údržbu zvířat - ta je např. u jedné konvenčně chované prasnice až 125 litrů /2/.

Souhrnné přepočty spotřeby vody na jeden kg potraviny se různí, nicméně vždy je zachován přibližný poměr ukazující na velká množství spotřebovaná pro výrobu živočišných produktů oproti rostlinným: např. odhady pro jeden kilogram hovězího masa se pohybují od minimálních 3.700 litrů po 100.000 litrů - jen pro srovnání, pro 1 kg pšenice je zapotřebí asi 900 litrů.

Pokud dále přepočítáme tato obrovská množství na výtěžnost, kterou lidský organismus z různých druhů potravy může mít, docházíme k tomu, že pro získání 1 kcal je v případě zmiňovaného hovězího masa potřeba 36x větší množství vody, než v případě pšenice. Pokud tato čísla přepočteme na využitelné proteiny, jedná se o 18x vyšší množství spotřebované vody v případě masa /1/. Odhaduje se např., že spotřeba vody konvenčně se stravujícího člověka dosáhne právě z těchto důvodů během jeho života trojnásobku spotřeby vegansky se stravujícího člověka.

Vedle ohromných množství spotřebované vody dochází v rámci živočišného průmyslu samozřejmě také k jejímu závažnému znečišťování - chovy zvířat jsou podle údajů FAO dnes už považovány za největšího znečišťovatele vody vůbec.

Většina spotřebované vody se navrací zpět do životního prostředí ve formě výkalů a odpadní vody, ve kterých se nachází značná množství nitrátů a jiných složek z metabolismu zvířat, dále chemických reziduí, těžkých kovů a patogenů. Miliony litrů vody jsou vypouštěny takto znečištěné zpět do koloběhu a znečišťují další litry spodních i povrchových vod - podle údajů OSN je navíc třeba počítat s tím, že jeden litr průměrně znečištěné vody znečistí dalších zhruba 8 litrů. Hlavními zdroji znečištění jsou odpady přímo z chovů, ale také rezidua hnojiv a dalších látek z pastvin.

V povrchových vodách nebo vodách mořských pobřeží dochází na mnoha místech následně k závažnému narušení ekosystémů - např. přítomnost dusičnanů a fosforečnanů přispívá k nadměrnému výskytu řas, které spotřebovávají kyslík, potřebný ve vodě pro jiné formy života. Podle údajů FAO /3/ došlo vlivem takového druhu znečištění např. v roce 1998 v Jihočínském moři k vymření téměř 80% všech ryb.

Průsaky dusičnanů a patogenů do spodních vod mohou být také příčinou znečištění zásob pitné vody, jak se ukázalo např. v šetření uvedeném FAO, které bylo prováděno v USA , kdy 34% studní bylo kontaminováno právě dusičnany.

Závažné jsou také nepřímé dopady - zhutňování půdy, degradace břehů vodních toků a snižování vodní hladiny.

Údaje z ČR k tomuto tématu bohužel nemáme k dispozici, nicméně lze předpokládat, že situace pravděpodobně nebude výrazně jiná.

Dalšími nezanedbatelnými oblastmi z hlediska vysoké spotřeby a následné kontaminace vod jsou odvětví, kde dochází ke zpracování získaných živočišných produktů - mléka, masa, vajec, kůží, kožešin. Podle údajů dvou evropských vědeckých rad pro poškozování životního prostředí a zdraví (SCHER a SCENIHR) se např. u čtyř z konvenčně používaných chemických látek pro úpravu drůbeže na jatkách jedná při jejich vypouštění do odpadních vod o významný stupeň znečištění. Následný, zpracovatelský průmysl pak přispívá k dalšímu výraznému znečišťování, mnoho chemických reziduí je vypouštěno např. z koželužen nebo zpracoven kožešin

Zdroje:

/1/ J.L. Beckett & J.W. Oltjen, ‘Estimation of the Water Requirement for Beef Production in the United States,’ J. Anim. Sci. 1993, 71:818-826

/2/ SCHER, SCENIHR: http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/documents/joint_o_001.pdf

/3/ FAO, Livestock Information, Sector Analysis and Policy Branch: Livestock Policy Brief: Pollution form industrialized livestock production.

Další info např.:

FAO, UN-Water Thematic Inicitives: Coping with water scarcity. 2006 www.unwater.org