• O nás
• Veganství
• Životní styl
• Logo
• Videa
• FAQ
• Podpora
• Odkazy
• Kontakt

• Veganství a ekologie
  • Ovzduší
  • Půda
  • Voda
• Stravování a vliv na životní prostředí

Veganství a ekologie

Zemědělství je obecně jedním ze sektorů, jehož činnosti závažně ovlivňují všechny složky životního prostředí. Chovy zvířat a činnosti s nimi spojené přispívají výraznou měrou ke globálnímu oteplování emisemi několika základních skleníkových plynů - podle údajů FAO dnes už dokonce více než celosvětová doprava.

Ze zažívacího traktu býložravců a výkalů hospodářských zvířat obecně se uvolňuje více jak 40% všech antropogenních emisí metanu, využitím půdy pro zvířata a následnými procesy spojenými se zpracováváním produktů se uvolňují miliony tun oxidu uhličitého. Systémy chovů zvířat produkují také, z hlediska globálního oteplování nejvíce nebezpečné, oxidy dusíku - jejich podíl je dokonce uváděn jako 65% všech světových emisí.

Chovy hospodářských zvířat se výraznou měrou podílí i na dalších problémech spojených s poškozováním životního prostředí. Pro provoz farem a zpracovatelského průmyslu jsou denně spotřebovávána obrovská množství energie a vody - podle propočtů je pro 1 kg hovězího masa podle nejstřízlivějších odhadů zapotřebí téměř 4000 litrů vody. Nezanedbatelný je také vliv na půdu, která je znečišťována odpadními látkami z chovů a jatek, a její pokračující zabírání pro účely pastvin vede k velmi rychlému odlesňování. To samozřejmě dále souvisí s jen velmi těžce napravitelným snižováním biodiverzity, tedy vymíráním rostlinných a živočišných druhů.

Podle údajů OSN se každým rokem počet obyvatel naší planety zvýší o 82 milionů - v souvislosti s tak rychlým nárůstem začínají být chovy hospodářských zvířat závažným, celosvětovým problémem. To si uvědomují několik let i instituce jako je Food Agriculture Organization při OSN vydávající v posledních letech souhrnné zprávy o této problematice. Objevují se mnohá doporučení, jak tyto negativní vlivy snižovat - jedním z nich je mimo jiné i odklon od chovu skotu. Vzhledem k tomu, že lidská výživa může jako zdroj proteinů využívat výhradně rostlinné zdroje, je jedním ze způsobů také preference rostlinných zdrojů živin obecně - samozřejmě ve vyvážené a dobře navržené podobě, podpořené vědeckými studiemi na toto téma. Z environmentálního hlediska je získání takových zdrojů potravy zatíženo výrazně menším negativním vlivem na životní prostředí. Už jen u člověka stravujícího se pouze bez masa produkty z ekologického zemědělství byla v jedné studii propočtena o 64% menší hodnota emisí oxidu uhličitého na 1 kg potraviny. Zajímavými jsou také srovnání emisí oxidu uhličitého pro různé druhy živočišných produktů. Ukazuje se, že produkce mléčných výrobků zatěžuje životní prostředí dokonce více, než produkce masa a masných výrobků: 441 kg při přepočtu na ekvivalentní CO2 oproti 213 kg u masa.

Zdá se, že do budoucna bude tedy nutné hledat nové přístupy k řešení závažných problémů spojených s negativním vlivem chovů zvířat na životní prostředí. Snižování objemu živočišných zdrojů v lidské potravě bude patrně oprávněně jedním z nich.

Zdroje:

J.L. Beckett & J.W. Oltjen, ‘Estimation of the Water Requirement for Beef Production in the United States,’ J. Anim. Sci. 1993, 71:818-826

Koerber K., Kretschmer J: Ernährung und Klima - Nachhaltiger Konsum ist ein Beitrag zum Klimaschutz, in: Der kritische Agrarbericht 2009, Kassel, 280-285, 2009.

Öko-Institut Freiburg/BMBF-Forschungsprojekt „Ernährungswende”, Diskussionspapier Nr. 7: Umweltauswirkungen von Ernährung - Stoffstromanalysen und Szenarien. www.ernaehrungswende.de/fr_ver.html (2005)