Stravování a vliv na životní prostředí

Aktuálními a velmi zajímavými jsou také studie věnované porovnání negativního vlivu různých druhů stravovacích návyků na životní prostředí – a to jak v ohledech spotřeby zdrojů, tak i jejich znečišťování. Ukazuje se, že vliv toho, jak jíme, předčí v mnoha ohledech i ostatní dopady našeho životního stylu.

Chovy hospodářských zvířat zabírají miliony hektarů plochy využitím pouze pro pastviny a pěstování plodin pro zkrmení zvířaty – v Německu je to např. celá třetina zemědělsky využívané půdy /1/. Vliv našeho stravování se tedy projevuje nejen v ohromném záboru půdy, která by se v době, kdy na světě hladoví miliony lidí, dala využít mnohem hospodárnějším způsobem, ale i v souvisejících důsledcích – v nutné další spotřebě vody a primární energie. Velké rozdíly jsou díky tomu také v množství použitých chemických hnojiv, pesticidů, ale i produkci odpadů, skleníkových plynů a degradaci půdy.

Podle jedné komplexní studie z roku 2009 /5/ porovnávající dopady vegetariánské a konvenční stravy, spotřebuje nevegetarián za život pro svou potravu 2,9 krát více vody, 2,5 krát více primární energie, 13 krát více hnojiv a 1,4 krát více pesticidů, než vegetariánsky se stravující člověk. Potravinou, která byla v této studii uvedena jako nejvíce náročnou z hlediska spotřeby zdrojů, bylo hovězí maso.

Konvenčně se stravující člověk má v dopadech svého životního stylu pochopitelně zahrnuta také obrovská množství odpadů, která jsou s živočišnou výrobou spojena. Ve studii z roku 2009 /5/ jsou např. zmiňovány údaje US General Accounting Office týkající se toho, že hospodářská zvířata vyprodukují jen v USA 130x více odpadů, než 300 milionů lidí. Tyto odpady obsahují vysoké koncentrace sloučenin dusíku, fosforu, stop těžkých kovů a antibiotik a do půdy se dostávají často bez následných úprav.

Živočišné potraviny, jejich zpracování a výroba mají také velký podíl na emisích tzv. skleníkových plynů – jen samotné chovy zvířat se podílejí dokonce 18% na všech celosvětových emisích /3/. Následné zpracování potravin samozřejmě přispívá dalšími tunami ročně – v sousedním Německu je výroba živočišných potravin uváděna na předních místech ze všech sledovaných sektorů /1/. Následující tabulka ukazuje zajímavé porovnání (množství emisí skleníkových plynů jsou standardně přepočítána na tzv. CO2 ekvivalent – více o přepočtu např. zde):

Živočišné potraviny		Rostlinné potraviny
	CO2 ekvivalent (g/kg potraviny)		CO2 ekvivalent (g/kg potraviny)
sýr	8.340	tofu (bio)	1.100
uzenina	8.000	těstoviny	920
smetana	6.630	chléb (smíšený)	770
syrové maso *	6.430	chléb	720
vejce	1.930	bílý chléb	660
tvaroh	1.930	ovoce	450
vepřové maso *	1.870	rajčata	330
drůbeží maso *	1.330	brambory	200
jogurt	1.230	zelenina	150
mléko	940

* není započítáno další zpracování a doprava

Zdroj: Öko Institut, 2005 /1;6/

Velký rozdíl v dopadech našeho stravování je také mezi konvenčně získávanými a zpracovávanými potravinami a potravinami z ekologického zemědělství obecně. Energetické nároky na potraviny získané z ekologického zemědělství jsou podle dostupných údajů dokonce třetinové až poloviční ve srovnání s potravinami z konvenčního zemědělství /1/.

Pokud spojíme výše uvedené, dostáváme se k dalšímu zajímavému porovnání: dobře vyvážená, bezmasá strava s preferencí potravin z ekologického zemědělství je o celých 64% šetrnější z hlediska dopadů na životní prostředí, než strava s obsahem konvenčních živočišných potravin (přepočítáno opět na ekvivalent CO2) /1/.

Zdroj: AID, 2007

K negativním vlivům stravování přispívají samozřejmě i další faktory, jejichž minimalizace byla ve zmiňované studii shrnuta do následujících bodů seřazených podle důležitosti:

- preference rostlinných zdrojů potravy

- preference potravin z ekologického zemědělství

- preference regionálních potravin (zejména bez dovážení leteckou dopravou – např. ovoce dovážené letecky se v negativních dopadech vyrovná dokonce získávání masa /2/)

- využívání sezónních druhů ovoce a zeleniny

- preference minimálně zpracovávaných, ideálně čerstvých potravin (bez úpravy mražením atd.)

- pro skladování používání domácích spotřebičů minimálně náročných na spotřebu energie

- preference nákupu pěšky

Zajímavé jsou také údaje související s návratností primární energie – ta byla v další studii /4/ vyčíslena jako 2-3 potravou získané kalorie na 1 kalorii vložené primární energie u většiny obilnin a luštěnin a 0,5 získané kalorie u ovoce a zeleniny ve srovnání s pouze 0,01-0,05 u živočišných produktů. Primární energie vložená do živočišných zdrojů může být tedy 2,5 – 5x větší, než jak je tomu u rostlinných zdrojů, což se samozřejmě negativně odráží v dopadech na životní prostředí.

Všechny zmíněné údaje začínají být dnes dobře známým faktem a to i pro organizace, které jsou zodpovědné za další směřování rozvoje lidské společnosti v souvislosti s životním prostředím. Anglická DEFRA (the Department for the Environment, Food and Rural Affairs) vyjádřila už před několika lety stanovisko, že zvažuje omezení spotřeby masa jako jednu z klíčových změn chování společnosti pro budoucnost.

Zdroje:

/1/ AID: Ernährung im Fokus: Ernährung und Klimaschutz – Wichtige Ansatzpunkte für verantwortungsbewusstes Handeln: http://www.aid.de/fachzeitschriften/eif/eif2007_0705.php

/2/ Carlsson-Kanyama, A. and D Gonza´lez, A.: Potential contributions of food consumption patterns to climate change. Am J Clin Nutr May 2009 vol. 89 no. 5 1704S-1709S

/3/ FAO: Livestock´s long shadow: environmental issues and options. Rome, 2008: http://www.icsu-scope.org/unesco/USUPB06_LIVESTOCK.pdf

/4/ Horrigan L, Lawrence RS, Walker P. How sustainable agriculture can address the environmental and human health harms of industrial agriculture. Environ Health Perspect 2002;110:445-56.

/5/ Marlow, H.J., et al.: Diet and the environment: does what you eat matter? The American Journal od Clinical Nutrition, 2009. http://www.ajcn.org/content/early/2009/04/01/ajcn.2009.26736Z.full.pdf+html

/6/ Öko-Institut Freiburg/BMBF-Forschungsprojekt „Ernährungswende“, Diskussionspapier Nr. 7: Umweltauswirkungen von Ernährung – Stoffstromanalysen und Szenarien. www.ernaehrungswende.de/fr_ver.html (2005

/7/ http://www.telegraph.co.uk/earth/earthnews/3295795/Go-vegan-to-help-climate-says-Government.html

Další zdroje:

Velmi zajímavé zdroje ve formě vědeckých studií zaměřených přímo na vliv alternativních druhů stravování a dopadů na životní prostředí na webu The American Journal of Clinical Nutrition (http://www.ajcn.org)

Vědecké publikace FAO (více v Odkazech)